Dluh – financí neduh

(14. newsletter, 4. července 2016)

V České republice žije mnoho lidí, kteří jsou zadlužení. Je samozřejmě rozdíl mezi „zadlužením“ (splácím hypotéku) a „zadlužením“ (nevím, komu a kolik dlužím). Dnes se podíváme na to, co dělat v druhé situaci.

Přístup lidí k financím je různý. Někteří si úzkostlivě hlídají příjmy a výdaje a kvůli – v jejich případě nadbytečným – starostem ani nežijí. Jiní překročí určitou hranici a ve strachu přestanou raději sledovat své finance zcela. V souladu s řeckou filosofií je třeba říci – ničeho příliš.

Co tedy dělat v situaci, kdy člověk oprávněně předpokládá, že dluží, ale neví přesně kolik a kterým společnostem? Především je třeba se nebát a začít „věci“ řešit. Nejprve je potřeba si udělat pořádek ve svých dokumentech a získat přehled o svých rodinných financích.

Ani po uspořádání osobních dokumentů nemusí být situace, která nebyla několik let „řešena“ zcela jasná. Proto je nejlépe se obrátit na všechny relevantní instituce. Nejprve můžeme začít společností Solus, se kterou spolupracuje několik desítek společností. Za 129 korun a při použití přístupu na internet a dvou SMS zpráv dostaneme základní zprávu o informacích vedených v registru sdružení Solus o konkrétní osobě.

Společnost CRIF – Czech Credit Bureau poskytuje přehled o Bankovním registru klientských informací (BRKI) a Nebankovním registru klientských informací (NRKI). V rámci BRKI, který provozuje Czech Banking Credit Bureau (CBCB), spolupracuje 25 bank působících v Česku. A v rámci NRKI, který provozuje Czech Non-Banking Credit Bureau (CNCB), spolupracuje několik desítek převážně nebankovních společností. Oba dva výpisy (z BRKI a NRKI) stojí celkem 200 korun.

Dále je dobré se obrátit na dodavatele pravidelných služeb. To jest na dodavatele energií, telefonního operátora a poskytovatele internetu. Důležité je také se informovat na České správě sociálního zabezpečení a u poskytovatele zdravotního pojištění. Všech těchto institucí se stačí dotázat e-mailem či na jejich klientských centrech. A v neposlední řadě Exekutorská komora České republiky provozuje Centrální registr exekucí, kde lze získat výpis za 60 korun.

Samozřejmě nejproblematičtější jsou dluhy mimo evidenci. Opět je možné se obrátit e-mailem na největší poskytovatele půjček či na inkasní společnosti. Nakonec každé legální vymáhání dluhu skončí u soudu a proběhne přes exekutora, takže i v těchto případech je možné se informovat u daného soudu v místě bydliště a v Centrálním registru exekucí.

Pokud zjistíme nějaký dluh, je nejlépe se s věřitelem dohodnout na jeho splacení prostřednictvím splátkového kalendáře. Při více dluzích se nabízí možnost konsolidace dluhů skrze banku, kdy banka zaplatí dluhy a my potom splácíme bance pro nás menší částku než bychom zaplatili na všech dluzích dohromady.

A na závěr je třeba si připomenout, že vše je nutné brát s nadhledem. Život je krátký a peníze jsou jen jednou z jeho mnoha složek.

(na fotografii je, od roku 1988 opuštěná, budova nádraží v Detroitu; by Albert duce; CC BY-SA 3.0)


Přehled nejdůležitějších ekonomických událostí ve dnech 20. června až 3. července 2016

Brexit – Rozhodnutí britských voličů o vystoupení z Evropské unie z 23. června 2016 bylo doprovázeno negativními ekonomickými konsekvencemi. Během dvou dnů poklesla hodnota světových akcií o tři bilióny dolarů. Libra se propadla na své minimum za poslední tři desítky let. Všechny tři velké ratingové agentury snížily své hodnocení britské ekonomiky. Po několika dnech propadů všech důležitých ekonomických ukazatelů na celém světě se situace stabilizovala. Dlouhodobý ekonomický výhled Velké Británie, Londýna i Evropské unie (na příklad italských bank) je však otázkou.

Volkswagen – V důsledku mnohaletého podvádění při testech emisí u dieselových motorů se německý výrobce automobilů Volkswagen dohodl s americkým Ministerstvem spravedlnosti a některými státy unie na vyrovnávající částce 15 miliard dolarů, v jejímž rámci mohou majitelé své vozy prodat zpět Volkswagenu.

Teroristické útoky – Islamistické teroristické útoky, které se odehrávají na většině kontinentů, mění mimo jiné i turistické trasy. Slabou turistickou sezónu mohou očekávat především Turecko, Egypt a Tunis. Naopak nárůst turistického ruchu lze očekávat ve Španělsku, Itálii nebo Řecku. Čeští turisté zamíří nejvíce do Chorvatsko, na Slovensko a také do Česka.

České dálnice – Evropská unie dala Česku výjimku, když povolila klíčové dopravní stavby se starými ekologickými posudky (EIA). Česká republika se tak bude moci ihned pustit do staveb dálnic a silnic v rozsahu zhruba 124 kilometrů za 46 miliard korun, ke kterým navíc bude moci využít evropské dotace. V rámci dalších mnoha desítek dopravních staveb bude potřeba žádat o nové ekologické posudky.


přihlášení k odběru newsletterů: