Po brexitu

(15. newsletter, 18. července 2016)

Na konci června letošního roku proběhlo v Británii referendum o setrvání této země v Evropské unii. Zastánci tak zvaného brexitu zvítězili a Británie by měla v brzké budoucnosti společenství evropských států opustit. Jaké jsou ekonomické a společenské důsledky brexitu?

23. června 2016 se v Británii konalo hlasování o vystoupení či setrvání této země v Evropské unii. Při 72,2% účasti hlasovalo pro vystoupení 51,9%, respektive 17,4 miliónů voličů, proti bylo 48,1%, respektive 16,1 miliónů voličů. Pro vystoupení hlasovali především voliči z Anglie a Walesu a obecně starší voliči, méně vzdělaní a z venkova. Proti vystoupení hlasovali ve své většině obyvatelé Skotska, Severního Irska, Londýna a Gibraltaru. Odlišnost regionálních postojů byla značná.

Celosvětová ekonomická reakce byla negativní. Trhy v následujících dnech (od 24. do 28. června) výrazně oslabily a libra se propadla na své minimum za poslední tři desetiletí. Hodnocení britské ekonomiky snížily všechny tři velké ratingové agentury – Standard & Poor’s, Moody’s a Fitch. Nicméně v následujících týdnech nabraly světové trhy opačný kurz a začaly mírně růst.

Ani ekonomický svět ani politický svět nebyl zcela připraven na takový výsledek hlasování. Na britské politické scéně nezůstal doslova kámen na kameni. Konzervativní premiér David Cameron rezignoval a byl po několika překvapivých vnitrostranických obratech vystřídán Theresou May. Byl to právě Cameron, který referendum navrhl a spatřoval v něm možnost odražení vnitrostranické kritiky, která se stávala stále více protievropskou. Odstoupil také Nigel Farage, lídr Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP). A Labour Party se v čele se svým předsedou, Jeremy Corbynem, zmítá ve stranickém rozkolu.

Referendum bylo formálně tvořeno pouze otázkou, zda má Británie zůstat uvnitř či opustit EU – využít tedy článek 50. Smlouvy o Evropské unii, který umožňuje vystoupení z unie. Ve skutečnosti však pro mnoho voličů představovalo zdánlivou možnost vyjádřit se k vládě, premiérovi, globalizaci, pracovnících z východu (především z Polska ale také z Česka), k růstu příjmové a majetkové nerovnosti a podobně. Nicméně tak už to u lidových hlasování bývá.

Brexit každopádně výrazným způsobem „rozčeřil vody“ dosavadního vývoje a vývoj jak Evropské unie (s 27 státy), tak Velké Británie je velkou neznámou. Vydá se EU po cestě sbližování či naopak, bude se Velké Británii dařit lépe či hůře nebo se nic nezmění a konečně jaký bude vztah Británie k EU? Státy s Evropskou unií spjaté (Norsko, Island, Švýcarsko) musí stejně do velké míry plnit unijní pravidla – ovšem nepodílí se na jejich přijímání.

Odchod Británie znamená nejen oslabení důležitého proudu v evropské politice, ale zároveň i poukazuje na řadu dalších evropských problémů. Jednak nevstřícný postoj k unii (Wilders v Nizozemsku, Le Pen ve Francii), jednak autoritativní tendence v některých státech (Rakousko, Maďarsko, Polsko) a jednak problémy státních jednot (Skotsko, Katalánsko, Belgie).

A na závěr je potřeba říci, že bez ohledu na situaci vyvolanou brexitem, přichází prezidentské volby ve Spojených státech, ve kterých kandiduje Donald Trump, mimo jiné první izolacionista od meziválečných dob. Ať už je svět s angažující se Amerikou jakýkoliv, tak bez ní by byl naprosto jiný.

(na obrázku je zvýrazněna pozice Británie v rámci Evropské unie, by Furfur, CC BY-SA 4.0)


Přehled nejdůležitějších ekonomických událostí ve dnech 4. až 17. července 2016

Brexit – Po brexitu pokračuje propad libry. Britští, za ekonomiku odpovědní, činitelé naznačují uvolnění měnové politiky do budoucna a také připravují snížení firemních daní, což je kritizováno ze strany Evropské unie. Brexit již donutil britskou vládu opustit ideu o přebytkovém rozpočtu v roce 2020. A strach investorů po brexitu se nejvíce promítá do podlomených základů italských bank (včetně nejstarší banky světa Monte dei Paschi di Siena).

Největší banka v Perském zálivu – National Bank of Abu Dhabi a First Gulf Bank, první a třetí největší banka Spojených arabských emirátů, svým spojením vytvoří největší banku regionu.

Americká zaměstnanost – Pracovní trh ve Spojených státech překvapivě po dvou horších měsících přidal v červnu 287 tisíc nových pracovních míst. Nezaměstnanost poklesla na 4,9%.

Pokémon Go – Nejnovější fenomén na trhu mobilních her, Pokémon Go, svou popularitou způsobil překotný růst akcií Nintenda, svého částečného vlastníka.

Daňové změny; zákon o realitním zprostředkování; mýtné – Vláda připravuje další změny na daních. Budou to především změny v podobě zvýšení daňových úlev na děti a úlevy pro farmáře. Vláda také připravuje zákon o realitním zprostředkování. A firma Kapsch bude vybírat mýto po další tři roky.


přihlášení k odběru newsletterů: